Nevýhody systému Start/Stop

  • EGR-OFF
  • rychlé opotřebení  turbodmychadel jejich  nedochlazováním
  • větší namáhání kluzných ložisek a dalších pohyblivých součástí v motoru
  • rychlé opotřebení startéru (z častého startování v provozu)
  • rychlé opotřebení autobaterie (větší zátěž odběru proudu při startu)
  • rychlé opotřebení alternátoru (větší zátěž při dobíjení autobaterie)

Motory s turbodmychadly, kterým neprospívá okamžité vypnutí po zastavení, nýbrž by měly ještě patnáct-dvacet vteřin běžet na volnoběh kvůli chlazení turbodmychadla – to bereme jako samozřejmost.


Větší opotřebení motoru vybaveného start-stopem totiž pramení zejména z násobně vyššího počtu startování.


Kliková hřídel v napojení na ojnice nevyužívá kuličkových ložisek, nýbrž ložisek kluzných. Při běhu motoru je mezi kovovými povrchy klikové hřídele a ok ojnic tenký olejový film, který zabraňuje kontaktu kov na kov. Mimo jiné i proto jsou pravidelné výměny oleje včetně filtru nesmírně důležité pro dlouhý život motoru.


Ve chvíli, kdy motor vypnete, olej ztratí tlak a ojnice dosednou na klikovou hřídel. Dokud se nic nehýbe, vše je v pořádku, ale při startu chvíli trvá, než se v těchto místech olejový film opět vytvoří. Je to jen pár otáček motoru, ale i tak je toto tření významné.


Současné motory, stavěné na provoz bez start-stopu, by měly za svůj odhadovaný životní cyklus nastartovat 50tisíckrát. Se start-stopem toto číslo ale roste na 500 tisíc, tedy desetinásobek.


Je tedy dost pravděpodobné, že současné motory funkci start-stop v delším časovém horizontu prostě nezvládnou a projeví se u nich nadměrné opotřebení právě z důvodu startování častějšího, než na jaké byly stavěné. Majitele automobilu to tedy postaví před tučnou fakturu za opravu takto opotřebeného motoru – hovoříme o zásahu bližším generální opravě než běžné údržbě.